Elektronky podle počtu elektrod

ZDE je naše nabídka elektronek k prodeji. Máme k dispozici elektronky od více než padésáti výrobců.

dioda – má jen anodu (A) a katodu (K). Použití - jako usměrňovač. Elektrony mohou opouštět pouze rozžhavený povrch katody, proud tedy může téct jen z anody na katodu. ( UY1N, PY88, DY86, DY87 , EY86, EZ12 )

trioda – nejjednodušší zesilovací elektronka má anodu (A), katodu (K) a řídicí mřížku (G). Tou buď elektrony prolétávají nebo je při připojení záporného napětí odpuzuje a protékající proud se snižuje. Změnami napětí mřížky lze tak ovddvňovat proud mezi anodou a katodou.

( AC2, EC92, ECC81, E88CC )

tetroda – je jako trioda, k dosažení lepších parametrů má mezi mřížkou (G) a anodou (A) mřížku G2 (stínící), která má kladné napětí o trochu nižší než anoda. To potlačuje škodddvou kapacitní vazbu mezi mřížkou a anodou, ovšem výstupní signál je zkreslený sekundární emisí - elektrony dopadají na anodu s příddš velkou energií a vyrážejí z ní jiné. Tetroda díky tomu vykazuje tzv. dinatronový jev, to je záporný diferenciální odpor v určité části charakteristiky (při zvyšování napětí klesá proud). Tetrody se prakticky nikdy nepoužívaly v domácí elektronice, avšak ve vysílačích tvoří kompromis mezi nízkým zesílením triody a nízkou mezní frekvencí pentody. Radioamatéři je hojně využívají doteď.

( RE125C, RE025XA, RE400 )

pentoda – nejběžněji používaný typ, oproti tetrodě má mezi mřížkou G2 a anodou ještě třetí mřížku G3 (hradící) nabitou zhruba na napětí katody, která zpomaluje elektrony urychlené G2 a tím potlačuje tzv. dinatronový jev u tetrody. Jedinou nevýhodou pentody je poměrně nízký mezní kmitočet (max desítky MHz), daný dlouhou dobou průletu elektronů.

( PL509, EL509, PL84, EL81, EL82, PL86, RL15A, RL60A )

hexoda – má dvě řídicí mřížky G a F, jejichž účinek se kombinuje, používají se ke směšování signálu

heptoda – podobné použití jako hexoda (směšovací elektronka)

oktoda – celkem osm elektrod

( AK1, AK2, EK2, EK3 )

nonoda – celkem devět elektrod

enioda – detektor FM a ampddtudový omezovač, používala se jen zcela výjimečně.

Dále se používají elektronky kombinované, sdružující v jedné baňce dva či více elektrodových systémů (které mohou, ale nutně nemusí využívat společnou katodu); typická je kombinace např. CH (oscilátorová trioda a směšovač v jedné baňce).

Přihlášení